STORYMIRROR

Sunayana Borude

Tragedy

4  

Sunayana Borude

Tragedy

आयुष्य

आयुष्य

1 min
270

हातात धरलेलं पाखरु अवचित सुटावं..

तसा जीव सुटतो देहातून….

कोणी त्या क्षणांची वाट बघतं..

कोणी धास्ताऊन जात मनातून…

एकदा संपल आयुष्य

की भेट होते फक्त स्व्पनातून...

आठवणी राहतात फक्त मागे

अन अश्रु येतात डोळ्यातून...


Rate this content
Log in

Similar marathi poem from Tragedy